Daňové přiznání z pohledu domácností
Přichází období podání daňových přiznání za minulý rok. Pro mnoho lidí to znamená sesbírat podklady a předat na mzdové oddělení. Ale i tehdy se vyplatí být obezřetný.
I když se jen chystáte předat přehled příjmů a výdajů mzdovému oddělení v práci, měli byste dávat pozor. Na co? Mohou nastat situace, kdy nelze roční zúčtování provést a musíte si podat daňové přiznání sám. A právě tyto případy jsou tématem dnešního článku.
Druhy příjmů
První věc, kterou si musím jako daňový poplatník uvědomit je, zda nemám více druhů příjmů, které podléhají dani. Pro připomenutí uvedeme, že zákon o daních z příjmů rozlišuje u fyzických osob 5 druhů příjmů:
- Závislá činnost (§6): tedy všechny formy zaměstnání a případně příjmy ze smluv o výkonu funkcí
- Podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost (§7)
- Příjmy z kapitálového majetku (§8): podíly na zisku společností, úroky, dividendy a další podobné příjmy
- Příjmy z pronájmu (§9): a to jak nemovitostí, tak jiného majetku
- Ostatní příjmy (§10): kupříkladu příležitostné příjmy, příjmy z prodeje cenných papírů, výhry v loteriích a podobně
Většina z nás má ve skutečnosti více druhů příjmů, protože pracuje – ať už jako zaměstnanec, podnikatel či živnostník. A k tomu máme většinou i nějaké příjmy z kapitálového majetku, protože máme úroky na běžných či spořicích účtech.
A právě v případě souběhu příjmů podle více paragrafů je největší riziko, že budu muset podat daňové přiznání sám. Pojďme se tedy podívat na to, jak to může dopadnout:
Souběh příjmů ze zaměstnání a podnikání
V takovém případě je nutné podat daňové přiznání.
Souběh zaměstnání a příjmů z kapitálového majetku
Tady je velkou výhodou příjmů v §8 o, že případná daň je odváděna většinou přímo tím, kdo mi tyto příjmy vyplácí (příjem je tzv. zdaněn u zdroje) a nemusím tak tuto problematiku řešit.
To se týká například běžných a spořicích účtů a tuzemských (českých) společností, které mi vyplácejí podíl na zisku. V tomto případě dostanu příjem z kapitálového majetku již zdaněný a daňové přiznání nemusím řešit. Vystačím si tak s ročním zúčtováním daně.
Bohužel pokud mám tyto příjmy ze zahraničí (například vlastním akcie společnosti Apple a ta mi vyplatí dividendu v USD), tento příjem mi přijde hrubý (nezdaněný) a já musím daň odvést sám a musím tak podat daňové přiznání. Tento případ je velmi častý v IT sféře, kde je získávání zaměstnaneckých akcií zahraničních firem poměrně častým způsobem odměňování pracovníků.
Souběh podnikání a příjmů z kapitálového majetku
I v tomto případě platí to, co jsme napsali v předchozí části. V případě, že je zdroj příjmů z kapitálového majetku tuzemský, nemusím ho už řešit a podávám daňové přiznání pouze za své podnikání. Zde potom záleži na tom, zda zdaňuji příjmy z podnikání pomocí paušálního režimu, uplatněním výdajových paušálů, či reálnými náklady. V případě podnikatelů a živnostníků je tak vhodné vždy způsob zdaňování konzultovat buď s účetním nebo daňovým poradcem.
Souběh příjmů ze zaměstnání či podnikání s příjmy z nájmu
Pokud se vás týká tato situace, je nutné vždy podávat daňové přiznání. Příjmy z nájmu je nutné správně zdanit a tuto povinnost má ten daňový poplatník, který příjmy má. Jen připomeňme, že u příjmů z pronájmu lze snížit daňový základ buď uplatněním paušálních výdajů ve výši 30 % a maximálně do výše 600 000 korun za rok, nebo pomocí reálných nákladů.
Souběh příjmů ze zaměstnání s ostatními příjmy podle §10
Tady si rozhodně pohlídejte problematiku osvobození příjmů od daně. V případě, kdy jsou tyto příjmy osvobozeny, nemusíte podávat daňové přiznání a můžete využít roční zúčtování daně. Naopak – pokud tyto příjmy osvobozeny nejsou, tak již musíte podat daňové přiznání.
Souběh příjmů z podnikání s ostatními příjmy z §10
Opět si pohlídejte problematiku osvobození ostatních příjmů. Pokud podáváte daňové přiznání z důvodu podnikání, je otázka osvobození ostatních příjmů „jen“ o tom, zda budete z těchto příjmů odvádět nějakou daň.
Složitější je to v případě, kdy jste podnikatel v paušálním režimu. V tomto případě je problematika osvobození zásadní, protože pokud máte všechny ostatní příjmy osvobozeny, tak se vlastně nic neděje. Nemusíte podávat daňové přiznání a platíte paušální daň.
Pokud ale náhodou nějaké vaše ostatní příjmy osvobozeny nejsou, tak nejen, že vám vzniká povinnost podat daňové přiznání, ale zároveň musíte opustit paušální režim. Daňoví poplatníci v paušálním režimu si tak nejvíce musí hlídat to, zda jsou všechny jejich příjmy podle §10 osvobozeny.
Cenné papíry a příjmy z jejich prodeje
Cenné papíry jsou například akcie, podílové listy podílových fondů, ETF a další nástroje kolektivního investování. Češi se investicím věnuje stále více, což je podle mého názoru dobře – mnohdy však lidé opomíjí právě daňové hledisko. Připomeňme si tedy, jak je to s osvobozením příjmů z prodeje cenných papírů. Pokud totiž vaše příjmy z prodeje cenných papírů od daně osvobozeny nejsou, prakticky vždy vám vzniká povinnost podat daňové přiznání.
Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů
Příjem je osvobozen, pokud jeho výše nepřesáhne za celý kalendářní rok 100 000 korun. Pozor na to, že se jedná o příjem, nikoli zisk.
Příklad: Pokud nakoupím v lednu cenné papíry za 95 000 korun a v prosinci je prodám za 105 000 korun, můj příjem je 105 000 korun. Není tedy osvobozen a daním zisk ve výši 105 000 - 95 000 = 10 000 korun. Státu tak na dani zaplatím 1 500 korun a musím podat daňové přiznání.
Druhá podmínka pro osvobození se vztahuje na příjmy vyšší než 100 000 korun. Říká, že pokud prodané cenné papíry držím déle než 3 roky, je příjem osvobozen.
Příklad: Pokud jsem koupil cenné papíry za 95 000 korun v lednu 2020 a prodal jsem je v dubnu 2023 za 105 000 korun, je můj příjem vyšší než 100 000 korun. Měl bych proto zisk zdaňovat, ale protože mezi nákupem cenných papírů a jejich prodejem uplynula doba delší než 3 roky, je příjem osvobozen. Já nemusím nic zdaňovat ani podávat daňové přiznání.
Pokud bych koupil tyto cenné papíry v dubnu 2020 za 95 000 korun a prodal jsem je v lednu 2023 za 105 000 korun, je příjem vyšší než 100 000 korun a zároveň byla doba držení kratší než 3 roky – proto musím příjem zdanit a opět daním zisk, tedy 105 000 - 95 000 = 10 000 korun a státu na dani odvedu 1 500 korun.
Máte příjmy z prodeje cenných papírů a nejste si jistí, zda vám nevznikla povinnost tyto příjmy zdanit? Zeptejte se svého finančního poradce – ten by vám na tuto otázku měl umět odpovědět. A kdyby cokoli, obraťte se na náš tým Kanceláře Tomáše Lercha.